Historie komentářů - Rybářská stráž
Dobrý večer,
dovolím si zde pouze několik pozámek k odkazu o "Problematika pytláctví po rekodifikaci trestního zákona" dle p. JUDr. Šímy.
Jeho tvrzení o tom, že se právo posunulo jinam s ohledem na škodu, způsobenou při pytlačení je zcela liché. Již za působnosti zákona 140/1961 Sb. trestní zákon, byla dle ustálené judikatury požadována způsobená škoda, ve smyslu způsobení trestného činu, stnovena minimální částkou ve výši 5.000,-Kč a to s odkazem na ust. § 89 odst. 11, citovaného zákona, neboť v té době, byla zvěř, tedy i ryby považována na věc. Nestačilo tedy, že pachatel neoprávněně lovil ryby či zvěř, tak tomu v praxi prostě nebylo.
Proto zákonodárce stanovil hranici mezi trestným činem a přestupkem stanovením hodnoty, neboť jejich legilativní odlišení bylo teleologicky téměř totožné a proto zde hrálo roli odlišení dle stanovené hodnoty.
Tímto nechci znevažovat právní názor JUDr. Šímy, ale doba se posunula, praxe ukázala jiné směry, které se citelně odklonily od teorie a tuto praxi jsem aplikoval osobně až do konečného rozhodnutí soudu a z tohoto důvodu si zde dovolujuji tuto kritiku. Tedy, škoda na ulovené zvěři-rybách, musela být ve výši nejméně 5.000,-Kč, aby se jednalo o trestný čin, byla požadována již za účinnosti zákona 140/1961 Sb. trestní zákon, stejně tak, jak za účinnosti zákona 40/2009 Sb. trestní zákoník. Jedinný rozídl je v tom, že v novém trestním zákoníku, je tato podmínka stanovena přímo ve skutkové podstatě.
Martin Konečný
dovolím si zde pouze několik pozámek k odkazu o "Problematika pytláctví po rekodifikaci trestního zákona" dle p. JUDr. Šímy.
Jeho tvrzení o tom, že se právo posunulo jinam s ohledem na škodu, způsobenou při pytlačení je zcela liché. Již za působnosti zákona 140/1961 Sb. trestní zákon, byla dle ustálené judikatury požadována způsobená škoda, ve smyslu způsobení trestného činu, stnovena minimální částkou ve výši 5.000,-Kč a to s odkazem na ust. § 89 odst. 11, citovaného zákona, neboť v té době, byla zvěř, tedy i ryby považována na věc. Nestačilo tedy, že pachatel neoprávněně lovil ryby či zvěř, tak tomu v praxi prostě nebylo.
Proto zákonodárce stanovil hranici mezi trestným činem a přestupkem stanovením hodnoty, neboť jejich legilativní odlišení bylo teleologicky téměř totožné a proto zde hrálo roli odlišení dle stanovené hodnoty.
Tímto nechci znevažovat právní názor JUDr. Šímy, ale doba se posunula, praxe ukázala jiné směry, které se citelně odklonily od teorie a tuto praxi jsem aplikoval osobně až do konečného rozhodnutí soudu a z tohoto důvodu si zde dovolujuji tuto kritiku. Tedy, škoda na ulovené zvěři-rybách, musela být ve výši nejméně 5.000,-Kč, aby se jednalo o trestný čin, byla požadována již za účinnosti zákona 140/1961 Sb. trestní zákon, stejně tak, jak za účinnosti zákona 40/2009 Sb. trestní zákoník. Jedinný rozídl je v tom, že v novém trestním zákoníku, je tato podmínka stanovena přímo ve skutkové podstatě.
Martin Konečný
Nevím, možná se na školení RS řešily nové skutečnosti, které mi zůstaly utajeny, neb jsem na toto školení, ačkoli jsem řádným členem RS naší MO Svitavy, nebyl ze strany nového výboru MO Svitavy pozván. Nevadí, doučím se to sám, abych mohl svoji funkci úřední osoby řádně vykonávat. Martin Konečný
